Podle amerického lékaře Weila je problémem mléka existence tzv. laktózové intolerance, která však - objektivně přiznáno - postihuje především a hlavně africkou a asijskou populaci. Problém se prohlubuje i v ostatních populacích v případě, že se již v dětství přestane mléko konzumovat. Nicméně ti, kdo jsou postiženi, mohou konzumovat mléčné produkty v zakysané formě v menších množstvích a nejen pro ně se někde produkuje i tzv. bezlaktózové mléko. K dispozici je také specifický potravní doplněk, obsahující chybějící enzym - laktázu. Weil považuje mléčný tuk za jeden z nejnebezpečnějších ve smyslu rizika aterosklerózy. Uvádí, že celá řada sýrů obsahuje až 70 % tuku v sušině čili přibližně 20 až 40 % celkové váhy tvoří tuk. Sýry jsou kromě toho vysoce koncentrovanou potravinou, většina z nich obsahuje více než 40 % sušiny a tudíž většinou je celých 20 % obsahu tvořeno bílkovinami. Dále uvádí, že jedna z převažujících bílkovin mléka - kasein - působí zdravotní potíže. Zvyšuje tvorbu hlenu, provokuje astma a zhoršuje stav při zánětu průdušek a vedlejších nosních a čelních dutin. Může být příčinou zhoršování stavů autoimunitních onemocnění, například revmatické artritidy a lupus-erytematodes. Běžné jsou ekzémy... V tom se shoduje s oficiálními prameny, které jsou již k dispozici i na českém knižním trhu a jejichž autory jsou renomovaní univerzitní profesoři a vědci.
Opačný názor uveřejnil Weaver v časopise Journal of Dairy Science, ročník 73 (není shodný s kalendářním rokem), kde uvádí, že konzumace mléka a mléčných výrobků je důležitá pro prevenci osteoporózy (není sám, kdo to tvrdí, naopak, je to převaha odborníků všech možných specializací). Vytvoření dobré struktury kostí do 35 let věku je podle něho základem prevence. Mléko a mléčné výrobky je proto - podle jeho názoru - nutné konzumovat po celý život.
Jistá skupina novozélandských vědců konstatuje, že problém mléka je v jeho kvalitě a to ve smyslu jeho složení, tedy obsahu některých bílkovin. Konkrétně se to týká bílkoviny tzv. typu A-l, která je obsažena v kravském mléce v důsledku vytvoření nového genu, získaného šlechtěním. Tato bílkovina je podle předběžných výzkumů odpovědná za zvýšený výskyt cukrovky u osob, které jsou k ní dědičně náchylné.
Americká pediatrická společnost proto doporučuje, aby děti s dědičným sklonem k cukrovce nedostávaly kravské mléko minimálně do jednoho roku věku!
Americký odborný lékař Spock si troufl otevřeně nastolit otázku, zda člověk vůbec potřebuje kravské mléko. Tvrdí, že jeho výživový význam je přeceňován, a že některé rostliny obsahují stejně hodnotné živiny bez rizik, které konzumace mléka přináší. Pochopitelně okamžitě vznikl protitlak od producentů mléka a ze strany mlékáren. Výsledky výzkumu jsou zpochybňovány.
Dr. McGarey v publikaci, dostupné u nás s názvem Potraviny jako lék (Vyd.Eko-konzult Bratislava 1996), interpretuje myšlenky světoznámého jasnovidce Cayce, který prohlásil, že mléko je výborným nápojem a ještě lepším mléčná syrovátka. Bohužel údaje jsou staré několik desítek let a tehdy ještě nebylo mléko znečištěné toxickými látkami ani jeho složení změněné geneticky. Nicméně poznámka o vysoké kvalitě mléčné syrovátky mne potěšila. Rozhodně je luxusem krmit s ní prasata.
Dr. Bukovský v publikaci „Miniencyklopedie přírodní léčby", vyd.Advent-Orion Praha 1997, uvádí v kapitole „Astma" že, cituji: „jinou škodlivou součástí výživy je bílkovina kravského mléka zvaná beta-laktoglobulin, patřící mezi nejsilnější alergeny v potravě. Jeho podávání kojencům v podobě sušených náhražek mateřského mléka, založených na bázi kravského mléka, je jednou z hlavních příčin značného nárůstu alergií. Alergeny mléka a vajec přecházejí i do mléka mateřského a proto by se kojící matky měly vyhnout konzumaci mléka a vajec" (Pozn. autora: mnohem komplikovanějším problémem jsou tzv.ochucená mléka, obsahující některá barviva, syntetické příchutě a případně i konzervancia). V kapitole „Migrény" dr.Bukovský uvádí, cituji: „asi čtvrtina případů astmatu souvisí s alergií na potraviny. Již před více než 2000 lety objevil vztah mezi mlékem a bolestmi hlavy Hippokrates. Příčinou může být aminokyselina tyrosin, která se mění na potravinovou nesnášenlivost vyvolávající tyramin (Pozn. autora: upozornění pro maminky - aminokyselinu tyrosin obsahují ve významném množství především sýry, avokádo, švestky, banány!!, pomeranče a maliny). V kapitole „Močové kameny" dr. Bukovský dále uvádí, že cituji: „tvorbu močových kamenů může vyvolat mléko". Výzkum university v Chicagu ukázal, že laktóza i vápník kravského mléka ovlivňují vznik kamenů. V kapitole „Zácpa" stejný autor upozorňuje, že, cituji: „mléčný cukr vyvolává zahlenění střeva a tím snižuje peristaltiku" (vysvětlení aut.: samovolný pohyb střev nutný k posunu zažitiny směrem do dolních partií tenkého a do tlustého střeva).
Dr. Turek v odborné publikaci (učební texty pro postgraduální studium lékařů) „Nutriční toxikologie", Praha 1994, uvádí v kapitole „Potravinové alergie", že, cituji: „18 % všech potravinových alergií je připisováno kravskému mléku. Může však údajně mít velmi rozdílné účinky a to od podpory imunity přes vyvolání přecitlivělostí až k alergii a dokonce může vyvolat pokles imunity". (Pozn.aut.: je značně problematické orientovat se v problému, už i proto, že se udává, že přebytek mléčných bílkovin může vyvolat nepříznivé změny v přeměně látek).
Specialistka ing. Benešová v odborné publikaci „Potravinářství IV", vydal ÚZPI Praha 1997, konstatuje, že v období těsně po porodu dochází k poklesu hladiny krevního vápníku, který je však výraznější u nedonošených dětí. Příčiny tohoto jevu nejsou známy a náprava také ne. Dále uvádí, že, cituji: „obsah vápníku v mateřském mléce je 4x nižší než v kravském mléce. Vysoký obsah však nezaručuje vysoké využití". Přesto se někdy do umělé dětské výživy další vápník ještě přidává!! V důsledku toho může vzniknout nerovnováha s ostatními minerály. Na druhé straně autorka uvádí, že kasein, bílkovina kravského mléka, dokonce vápník váže svými fosfátovými skupinami a tím se údajně zlepšuje jeho vstřebávání, (pozn. aut.: obávám se, zeje to přesně naopak).
Po odstavu dojde k významnému snížení schopnosti využití vápníku, které je tím výraznější, čím více se v té době využívá na vápník bohaté kravské mléko. Proto je velmi vhodné odstav odložit na co nejpozdější dobu a případně kombinovat kojení s kašovitou stravou - tím se docílí nejlepšího vstřebání vápníku.
(Pozn. aut.: volný, tzv. ionizovaný vápník, se údajně vstřebává jen minimálně. Nepotvrdilo se dosud, že lepší je podávání organicky nebo chelátově vázaného nebo že nejlepší je vápník vázaný na peptidy).
Dr. Colgan v publikaci „Nová výživa", dostupné u nás pouze prostřednictvím firmy CaliVita, uvádí, že cituji: „hlavní lékařská rada - pít pro prevenci osteoporózy denně 2 sklenice mléka je naprostý nesmysl. Po 40ti letech takové praxe se ukazuje, že z osteoporózy se stala epidemie". Cituje Dr. Clamera z Harvardské university, který zjistil, že cukr galaktóza, což je jedna součást mléčného cukru - laktózy, působí negativně na vaječníky, snižuje plodnost a může vyvolat vývojové defekty u dětí!
RNDr. Pavel Stratil v učebnici výživy „ABC zdravé výživy" uvádí na základě světové rešerše - cituji: „velký obsah vápníku v mléčných produktech je pro zdraví nepříznivý, protože jeho větší příjem zvyšuje nedostatek hořčíku v těle".
a/ obsah mléčného cukru - laktózy:
riziko intolerance, i když u dětí v Evropě čítá podle odborných materiálů výskyt této poruchy jen několik procent z dětské populace
b/ obsah bílkoviny zvané kasein:
je hlavní bílkovinou kravského mléka na rozdíl od mléka mateřského. Zvyšuje riziko autoimunitních onemocnění (např. revmatizmus, lupénka, artritida...), dochází k ekzémům, zvyšuje se riziko vzniku astmatu, vysoký obsah této bílkoviny přetěžuje játra. Dochází k zahlenění nejen u dětí. Tato bílkovina údajně působí zvýšení hladiny cholesterolu, podle dr. Turka však pouze u králíků, nikoliv u lidí. (Pozn. aut.: ze zkušeností se sportovci, konzumujícími dříve jako doplňkový zdroj bílkovin především koncentráty kaseinu, vyplývá, zeje tento značně obtížně stravitelný a vede k nadýmání a k přetížení jater. Je to projev intolerance!)
c/ obsah cizorodých látek:
mléko může obsahovat těžké kovy, zbytky antibiotik, polychlorovaných bifenylů a růstových hormonů. Předpokládejme, že mléko, používané pro výrobu umělé dětské sušené mléčné výživy, je skutečně odpovědně kontrolováno, takže tento problém odpadá
d/ mikrobiální riziko:
mléko může obsahovat bakterie (Salmonela, bakterie vyvolávající TBC nebo leukémii), případně i různé viry. Proto je nutné velmi pečlivě a dokonale mléko tepelně upravovat. Je otázkou, do jaké míry je mléko soukromých zemědělců těchto rizik zproštěno. Syrové kravské mléko bohužel NENÍ sterilní, takže když je zvíře nemocné a mléko je nehygienicky dojeno a následně není tepelně ošetřeno, je riziko vysoké
e/ konzumace mléka je příčinou zhoršující se plodnosti žen:
to není zatím ani vyvráceno, ani nesporně vědecky doloženo
f/ vysoký příjem vápníku „nekrytý" příjmem hořčíku může zvyšovat riziko trombózy:
to je fakt dosud nerespektovaný, riziko je vyšší až v pozdějším věku
g/ stravitelnost bílkovin:
je vyšší z adaptovaných mlék s obsahem syrovátky a ošetřených sprejovým sušením nebo UHT technikou než sterilizací (a předchozí pasterizací).
(Pozn. aut.: toto konstatování je VELMI důležité především pro výrobce a mělo by být příčinou převažujícího způsobu produkce mléčných výrobků, alespoň pro děti).
Z knihy „Moderní výživa pro děti“, autor RNDr. Petr Fořt, CSc.
Autor využívá moudrost orientální medicíny, kterou se snaží skloubit s nejnovějšími vědeckými poznatky o výživě podle krevních skupin. To vše aplikuje do současných podmínek. Může být výživa i naším lékem? Jděte na ABC výživy http://abcvyzivy.cz a zjistěte to!
Tento článek je možno VOLNĚ publikovat, tisknout, kopírovat či jinak distribuovat. Podmínkou je vložení odkazu -> ABC výživy http://abcvyzivy.cz váš průvodce a rádce pro zdraví
Tento web ABC výživy Vám přináší praktické rady, tipy a informace, jak zdravá výživa prospívá našemu zdraví. Sami se přesvěčte, co Vám prospěje.