V jednom z předchozích článků jsem se již otázkám použití antibiotik věnoval. Zmínil jsem o tom, co může nadměrné užívání antibiotik způsobit. K napsání dnešního pokračování tohoto článku mě inspiroval rozhovor dvou maminek v autobuse.
Myslím si, že tuto otázku si pokládají mnozí rodiče. A proto se pokusím v dnešním článku odpovědět.
Předně však musím zdůraznit, že
objev antibiotik je bezesporu jedním s největších úspěchů medicíny. Rychlost, s jakou se
díky nim – za přispění hygieny – podařilo snížit počty úmrtí na infekční onemocnění je nezvratný.
Potom, co antibiotika zatočila s infekčními chorobami, se začalo mluvit o tom, že antibiotika mohou spasit lidstvo. Brzy se ukázalo, že tato lákavá představa má nejednu trhlinu.
Antibiotika totiž zabírají jen na choroby způsobené bakteriemi. Nemají tedy žádný léčebný efekt na virové nemoci (například chřipka, žloutenka či AIDS). Nejsou tedy účinná ani při nemocech způsobených infekčními bílkovinami (dnes tolik populární nemoc šílených krav), se kterými si medicína zatím neví rady vůbec.
Antibiotika jsou jedy vytvářené některými mikroorganismy, které mohou zabíjet jiné mikroorganismy. Fungují tak, že zastavují některý z životně důležitých pochodů.
Myslíte, že toto je optimální a běžný způsob léčby? Ano, beru jej v případě vážného ohrožení života infekcemi. Ale při tak banálním onemocnění jako je chřipka či rýma nemají smysl.
Bakterie se umějí přizpůsobit
Rezistencí na antibiotika se rozumí schopnost bakterií odolávat jejich účinku.
S touto možností se příliš nepočítalo. Ukázalo se však, že bakterie jsou
neobyčejně geneticky proměnlivé a dokáží vyvinout obranné mechanizmy
během velmi krátké doby. S každou novou látkou proti bakteriím se dříve či
později začaly objevovat kmeny odolné léčbě.
V současné době problém rezistence s různou intenzitou zasáhl všechny
mikroby a skupiny antibiotik bez ohledu na geografickou oblast. I kmeny běžné
bakterie zlatého stafylokoka, který způsobuje hnisavá onemocnění, jsou z 80
až 90 procent odolné vůči penicilinu.
To je hlavní důvod, proč se neustále vyvíjejí nová antibiotika. Největší nebezpečí rezistence však hrozí, kdy člověk onemocní závažnou infekcí, která jej ohrožuje na životě. Může to být např. bakteriální zánět plic, hnisavý zánět mozkových plen, bakteriální zánět srdečních chlopní. V takových případech může odolnost na antibiotika způsobit selhání léčby a závažná infekce může vést až ke smrti nemocného.
Nedávná britská studie o běžných katarech horních cest dýchacích u dětí například ukázala, že děti léčené bez antibiotik se zotavovaly stejně dobře jako ty, které antibiotika užívaly. Je to jakási paralela známého úsloví o tom, že chřipka trvá bez lékaře týden a s lékařem sedm dní.
Zbytečné aplikování antibiotik má za následek oslabení imunity a vznik rezistence bakterií na antibiotika.
Rezistence není jediným problémem spojeným s užíváním antibiotik.
Antibiotika zatěžují lidský organismus a mívají nepříjemné vedlejší účinky. Kromě bakterií, proti nimž byla nasazena, zahubí i jiné, užitečné bakterie v těle. Antibiotika ničí přirozenou střevní mikroflóru, která je velmi důležitá pro správné využívání živin a imunitní systém. Následné pomnožení kvasinek, plísní a dalších patogenních organismů ve střevech má za následek trávicí potíže, celkové oslabení imunity a rozličné zdravotní potíže. Velmi často se tak stává, že pacient vyléčený z jednoho neduhu si vzápětí stěžuje na jiný (objeví se trávicí potíže, bakteriální infekci v pochvě vystřídají kvasinky...). A nejkritičtější je tato situace právě u dětí.
Zlatá éra antibiotik přinesla ještě jedno velké nebezpečí, kterému se jednotlivec může jen velmi těžko bránit. Je to výskyt antibiotik v potravinách. Ještě v devadesátých letech byla přibližně polovina antibiotik vyrobených v USA určena pro hospodářská zvířata, vesměs s cílem zlepšit jejich přírůstky na váze. Nízké dávky léků, které se touto cestou dlouhá léta dostávaly do potravin, připravily ideální podmínky pro vznik a šíření rezistentních kmenů bakterií. V posledních letech byla naštěstí většina zemědělců přinucena pochopit, že zkrmování antibiotik nebude tou pravou cestou k prosperitě; i na tomto poli je však ještě co dohánět.
Pokud jste přesto nuceni dát dítěti antibiotika, dodávejte mu současně ACIDOPHILUS. Je to užitečná střevní bakterie, které obnovuje střevní mikroflóru. Brání tak rozmnožení plísní a posiluje imunitu. Vždyť nejlepší ochranou nás samotných i našich dětí je přirozený a správně fungující imunitní systém, jehož hlavním úkolem je obrana organismu proti všem nemocem a nákazám. Funguje-li správně náš imunitní systém, i průběh nemocí je mírnější. Organismu má obrovskou schopnost samouzdravení. Posilte tuto přirozenou funkci. Neničte ji léky, když nejsou třeba. Nezabíjejte i užitečné a potřebné mikroorganismy tak těžkým kalibrem, jakým antibiotika bezesporu jsou. Vždyť největšího rozmachu dosáhl výzkum antibiotik pro použití ve válce při léčbě závažných infekcí vzniklých poraněními.
VHODNÉ DOPLŇKY VÝŽIVY
Související články:
Autor využívá moudrost orientální medicíny, kterou se snaží skloubit s nejnovějšími vědeckými poznatky o výživě podle krevních skupin. To vše aplikuje do současných podmínek. Může být výživa i naším lékem? Jděte na ABC výživy http://abcvyzivy.cz a zjistěte to!
Tento článek je možno VOLNĚ publikovat, tisknout, kopírovat či jinak distribuovat. Podmínkou je vložení odkazu -> ABC výživy http://abcvyzivy.cz váš průvodce a rádce pro zdraví
Tento web ABC výživy Vám přináší praktické rady, tipy a informace, jak zdravá výživa prospívá našemu zdraví. Sami se přesvěčte, co Vám prospěje.